Prevence
Obsah:
1. Obecné zásady
2. Důležitá telefonní čísla
3. Výstražné signály
4. Evakuace
5. Co dělat v případě požáru
6. Hasící přístroje
7. Sršně, vosy, včeličky
8. Co dělat při bouřce či silném větru
1. Obecné zásady
Při ohrožení, o kterém můžete být vyrozuměni prostřednictvím sirén, zprávou v rozhlase, televizi, z tisku nebo hlášením místního rozhlasu, pojízdného rozhlasového vozu, megafonu a od spoluobčanů.
Snažte se dodržovat následující zásady:
Respektujte a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška obecního úřadu, pokyny zaměstnavatele apod.).
Nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy.
Varujte ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí.
Netelefonujte zbytečně - telefonní síť je v situacích ohrožení přetížena.
Nepodceňujte vzniklou situaci.
Pomáhejte sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem.
Uvědomte si, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku.
Uposlechněte pokynů pracovníků záchranných složek, orgánů státní správy a samosprávy.
2. Důležitá telefonní čísla tísňového volání
Zjistíte-li mimořádnou událost (požár, havárii chemického nebo průmyslového zařízení...), která ohrožuje osoby nebo majetek, okamžitě volejte číslo 150 (Hasičský záchranný sbor). Pokus se ovšem nacházíte v obci nebo v blízkosti obce, uvědomte místní protipožární jednotku. Událost ke které dojde bude tímto rychleji zlikvidována, a ztráty na majetku a životech se tímto značně sínží.
Při předávání zprávy uveďte:
- kde hoří
- co hoří
- své jméno a číslo telefonu, ze kterého voláte
- po skončení hovoru zavěste a čekejte na zpětný dotaz k ověření pravdivosti zprávy o požáru.
Pomoc zdravotnické záchranné služby se vyžaduje při všech stavech ohrožujících život. Přivolává se prostřednictvím telefonu 155 (Zdravotnická záchranná služba).
Pokud jste svědky dopravní nehody nebo spáchání trestního činu volejte telefonní číslo 158 (Policie ČR) nebo 156 (Městská policie).
Nově je také možné telefonovat na mezinárodní linku s jednotným číslem 112.
3. Výstražné signály
V ČR existují jen tři signály sirén, ale pouze jeden je pro varování obyvatel:
Signál pro varování občanů:
Tón sirény | Délka tónu | Název signálu |
Kolísavý | 140 vteřin | všeobecná výstraha |
Varovný signál "všeobecná výstraha" je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.
Signál Požární poplach pro vyhlášení poplachu jednotkám požární ochrany :
Tón sirény | Délka tónu | Název signálu |
Přerušovaný | 60 vteřin | požární poplach |
Je vyhlašován přerušovaným tónem sirény a napodobuje hlas trubky troubící tón "HOŘÍ,"HO-ŘÍ" po dobu jedné minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón). Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany.
Signál Zkouška sirén
Tón sirény | Délka tónu | Název signálu |
Nepřerušovaný | 140 vteřin | zkouška sirén |
Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí každou první středu v měsíci ve 12 hodin v poledne akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin). V případě mluvících sirén také slovy „TOTO JE ZKOUŠKA SIRÉN“
4. Evakuace
Co dělat, když bude nařízena evakuace
- Dodržujte pokyny správních úřadů, obcí, popř. zaměstnavatele, kteří organizují nebo zajišťují evakuaci.
- Dbejte pokynů k evakuaci osob nařízených velitelem zásahu.
- Dodržujte stanovené zásady pro opuštění bytu, vezměte si evakuační zavazadlo a dostavte se na určené místo.
- Při použití vlastních vozidel, dodržujte pokyny orgánů zabezpečujících evakuaci.
Zásady pro opuštění bytu, nebo rodinného domu v případě evakuace
- Uhaste otevřený oheň v topidlech.
- Vypněte elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček).
- Uzavřete přívod vody a plynu.
- Ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt.
- Dětem vložte do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou.
- Kočky a psy si vezměte s sebou.
- Ostatní domácí zvířata, včetně exotických zvířat, ponechte doma a dobře je předzásobte vodou a potravou.
- Vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt a dostavte se na určené evakuační středisko.
Evakuační zavazadlo
Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace.
Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo označte svým jménem a adresou.
Obsahuje:
- Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu.
- Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor.
- Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti.
- Přenosné rádio s rezervními bateriemi.
- Toaletní a hygienické potřeby.
- Léky, svítilnu.
- Náhradní oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku.
- Kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti.
5. Co dělat v případě požáru
- snažte se zachovat klid a jednejte s rozvahou
- pokuste se oheň uhasit - využijte hasící přístroje, hydrant na chodbách, kusy látek, apod. Do příjezdu jednotky se snažte, pokud je možno a nebude tím ohrožena Vaše bezpečnost, předejít dalšímu rozšíření ohně (odstraňte z dosahu požáru snadno hořlavé látky, použijte hasící přístroj apod.) a usnadnit další zásah. (informujte obyvatele v ohrožených domech, odstraňte motorová vozidla z příjezdové komunikace a veškeré překážky v blízkosti požářiště)
- neodvětrávejte prostory v nichž hoří. Přístup vzduchu intenzitu hoření zvyšuje (kouř má opačné účinky jak vzduch)
- do příjezdu hasičů je každý povinen podle rozsahu požáru jej omezit nebo likvidovat
- po příjezdu hasičů podejte veliteli zásahu informace o situaci a poskytněte osobní pomoc
- nepodaří-li se požár uhasit vlastními silami, varujte ostatní např. voláním ("hoří")
- volejte tísňovou linku 150 nebo 112 - v obou případech se dovoláte k hasičům nebo požár ohlaste na příslušnou ohlašovnu požárů
- při předávání tísňové informace se snažte být trpělivý, dbejte pokynů operátora. Informace, na které se ptá, vám mohou připadat nedůležité (ovlivňují však volbu techniky, počtu jednotek atd.) Ohlaste v klidu a srozumitelně Vaše jméno, adresu a číslo telefonu, z kterého voláte, a co nejpřesněji oznamte, co se stalo a udejte adresu (ulice + č.p.), v případě delších ulic je vhodné též udat příčnou ulici, která je poblíž. Pokud je popis místa pomocí ulic obtížný, je možno též použít ustálené místní názvy (les U dubu, osada Výsluní apod.) a popsat příjezdovou cestu. Všechny tyto údaje jsou velmi důležité, neboť na nich závisí rychlost dojezdu jednotky a následné zahájení zásahu
- operátor vám může podat základní informace "co dělat"
- nevracejte se do hořícího nebo zakouřeného prostoru (můžete ztratit orientaci, ztratit vědomí v důsledku nadýchání plynů)
- vytvořte ochranu těla nejlépe namočením oděvu
- nezdržujte se v blízkosti požáru, hořením různých materiálů mohou vznikat nejrůznější škodlivé plyny.
- zastavte přívod plynu a vypněte elektrický proud !!!
- prověřte, zda se v ohroženém prostoru nenacházejí osoby nebo zvířata, pokud ano, snažte se je zachránit. Pokud se vám to nepodaří, zapamatujte si kde se nacházejí, bude to cenná informace pro záchranáře.
- snažte se pomoci těm, kteří si pomoci nemohou (staří lidé, děti, imobilní osoby, sluchově nebo zrakové postižení)
- vyneste věci, které mohou působením požáru zvýšit jeho aktivitu nebo vyvolat výbuch a zvýšit škodlivost vznikajících plynů; Vyneste zejména předměty, které působením požáru mohou vybouchnout, zvýšit intenzitu hoření, popřípadě mohou zvýšit škodlivost unikajících plynů (např. propan-butanové nádoby apod.); není-li to možné, upozorněte na tyto předměty zasahující záchranné složky
- vezměte nejnutnější osobní věci (doklady, peníze, léky a podobně) a požárem ohrožený prostor opusťte!
- vyhledejte únikovou cestu
- vyčkejte příjezdu hasičů na viditelném místě, velitel zásahu se vás bude ptát na doplňující informace
- z blízkosti požáru zajistěte odstranění překážek, které mohou omezit zásah hasičského sboru a dalších záchranných jednotek;
- po příjezdu jednotky nezasahujte do její činnosti a uposlechněte všech pokynů velitele zásahu.
- nemůžete-li pomoci, nezdržujte se v těsné blízkosti požáru a nebraňte hasičům v jejich činnosti
- při požáru vícepodlažního obytného domu je třeba, aby majitelé jednotlivých bytů byli k dispozici hasičským jednotkám k poskytnutí informací a k případné prohlídce bytu
Máte-li v důsledku požáru znemožněn únik
- zachovejte klid
- uzavřete všechny dveře. Snažte se spáry utěsnit namočenými kusy látky (ručníky, závěsy, apod.)
- snažte se dostat k oknu. Mávejte, aby vás hasiči viděli
- otevření okna zvažte, může způsobit průvan a rychlejší pronikání zplodin do vašeho prostoru
- odstraňte hořlavé předměty z místa úkrytu, aby se po nich nemohl požár šířit
- v případě silného zakouření si lehněte na zem
- ústa kryjte kusy látky jako improvizační filtr
- snažte se dýchat klidně a zhluboka
- vytvořte ochranu těla nejlépe namočením oděvu
6. Hasící přístroje
Jak hasí různé hasicí přístroje
|
|||||
|
vodní |
pěnové |
sněhové |
práškové |
plynové |
|
nevhodné |
výborně |
dobře |
výborně |
obtížně |
Elektrický rozvaděč |
nesmí |
nesmí |
výborně |
výborně |
dobře |
Knihy, archivy |
dobře |
dobře |
omezeně |
dobře |
nevhodné |
Hobliny, piliny |
výborně |
výborně |
nevhodné |
dobře |
nevhodné |
Počítače, video, televizor |
nesmí |
nesmí |
dobře |
výborně |
dobře |
Hasicí přístroj
je jedním z věcných prostředků požární ochrany. Slouží především k operativnímu zdolávání požárů v počáteční fázi rozvoje.
Podle druhu hasící látky dělíme hasicí přístroje na:
- vodní – hasící látkou je voda, která obsahuje potaš, který chrání proti zamrznutí; nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím; má nejnižší účinnost; hasebním účinkem vody je především ochlazování (chladící efekt); jsou vhodné pro hašení požárů pevných látek;
- pěnový – kromě vody obsahuje i pěnidlo, které při přidání vzduchu vytváří pěnu; díky ní dochází k snazšímu smáčení, ale i k izolování hořící látky, takže lze lépe hasit pevné látky, ale především hořlavé kapaliny (ne však polární, například líh nebo aceton, které pěnu rozkládají); hlavním hasebním efektem je efekt izolační; nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím; používá se především k hašení hořlavých kapalin;
- práškový – hasivem je speciální nebo universální jemný prášek; jedná se o poměrně velmi účinné hasivo; velkou výhodou je to, že není vodivé, a proto je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod napětím; hasebním efektem je stěnový efekt; je nevhodný do prostor, kde jsou přístroje citlivé na prach (elektronická zařízení atd.);
- sněhový – hasivem je CO2; hasivo má velmi nízkou teplotu – při ústí hubice asi -30 °C, proto je nutné hubici držet jen za držadlo; nelze jím hasit sypké materiály, neboť proud plynu je velmi prudký; též není vhodný pro hašení pevných látek (dřeva apod.); jeho použití v uzavřeném prostoru je nebezpečné; k hašení lze využít nejen sníh, ale i plyn, který z hubice uniká po vyčerpání sněhu;
- halonový – hasivem jsou halonové plyny; jedná se o nejúčinnější hasební látku; rozhodujícím účinkem je fyzikálně-chemický efekt; avšak tato látka má negativní vliv na ozónovou vrstvu Země; nesmí se používat ve špatně větratelných prostorách, na žhoucí látky a na požáry lehkých kovů.
Podle provedení rozlišujeme:
- přenosné hasicí přístroje
- pojízdné hasicí přístroje
- přívěsné hasicí přístroje
Jednotlivé hasicí přístroje je možné použít na požáry různých látek. Za tímto účelem se požáry dělí do následujících tříd:
- A – pevné látky – vhodné jsou vodní, pěnové a práškové hasicí přístroje
- B – hořlavé kapaliny – je možné použít pěnové, práškové a sněhové hasicí přístroje
- C – plyny – používají se práškové a sněhové hasicí přístroje
- D – lehké alkalické kovy – hasí se speciálními prášky
Na hasicích přístrojích je uvedena i jejich hasicí schopnost. Například „34 A“ znamená, že se jedná o hasicí přístroj, který je vhodný pro hašení pevných látek, a že je schopen uhasit požár, který odpovídá požáru dřevěné hranice dlouhé 3,4 m, široké 0,5 m a vysoké 0,56 m.
Do Vaší domácnosti doporučujeme použít práškový hasicí přístroj ABC (tento je univerzální - dá se použít na pevné látky, kapaliny, plyny, elektřinu apod., nevýhodou je však jeho následné odstraňování). Nejvhodnější hasivo na hašení pevných látek je voda, avšak hasicí přístroj s touto náplní nesmíte použít na elektřinu!
Jak správně umístit a používat hasicí přístroje
- HP se uísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné
- V nepřehledných, příp. ve skrytých prostorech se k označení umístění HP použije i příslušná požární značka umístěná na viditelném místě
- HP se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru
- Přenosné HP se umísťují na stěnu tak, aby rukojeť HP byla nejvýše 1,5 m nad zemí
- HP umístěné na podlaze musí být zajištěny proti pádu
- V dopravních prostředcích se HP umísťují tak, aby neohrozily bezpečnost osob
Správné použití HP je graficky znázorněno na každém hasicím přístroji a doplněno krátkým popiskem. Před jeho použitím si jej pozorně přečtěte.
Hasební zásah provádějte vždy po směru větru a hořící plochu haste od kraje. Hasicí přístroj lze použít opakovaně, proto po každém (i sebekratším) použití hasicího přístroje zajistěte jeho opětovné naplnění. V případě vzniku dalšího požáru se tak vyhnete komplikacím souvisejícím s nedostatkem hasiva.
Kontrola HP se provádí po každém jeho použití nebo při mechanickém poškození, jinak zpravidla 1x ročně odbornou firmou.
Něco málo z našich právních předpisů
7. Sršně, vosy, včeličky
Množství hmyzu v roji:
- včela medonosná – 10 až 100 tisíc kusů
- vosa – stovky až tisíce kusů
- sršeň – desítky až stovky kusů
- čmeláci – kusy až desítky kusů
Včely
Délka života včel: matka žije roky, dělnice měsíce, trubec týdny a žihadlo k bodnutí používá výhradně dělnice.
Včelí roj – proč se rojí včely? Jedná se o přirozený způsob rozmnožování včel, který se snaží včelař omezit – v případě odletu roje se jedná o značnou finanční i chovatelskou škodu, včelař je nešťastný, odtud také pochází výraz „uletěly mu včely“. Rojení spouští většinou velké teplo, sucho, bezvětří - tedy téměř ideální počasí, zejména po delším období deště. Včely se rojí proto, že včelstvo potřebuje změnit prostředí a to buď z důvodu že je hodně potravy a mají málo místa, nebo malý komfort úlu nebo naopak málo potravy pro roj. Rojení způsobuje ozdravení včelstva. Roj letí vždy na jih, proto místo včely odkud uletěly, hledáme vždy na sever od roje! Roj včel letí většinou nízko, a pokud uletí poprvé, sedají většinou poblíž (cca 500 m) od úlu (královna špatně létá). Jelikož si roj na cestu nabírá do medného váčku zásoby medu tvořící až 1/3 své hmotnosti, jsou včely při rojení těžké, neagresivní a téměř neútočí. Pozor však včely dráždí intenzivní pachy jako alkohol, pot (i koňský), koncentrované parfémy a také sladké (zmrzlina, cukrová vata, sladké ovoce). Roj usedá téměř kamkoliv i na zem, ale zejména na místa, kde roj již někdy byl (zůstává tam ve stopách vosku uložený pach). Pokud roj letí, není nutné se jej bát a spíše jej pozorovat.
Jak postupovat: našel jsem (vidím) roj:
a) pokud znám nejbližšího včelaře na sever od místa nálezu roje, upozorním ho,
b) kontaktovat dozorčího MP, který:
1. vždy se pokusí podle tabulky a mapky dodané včelaře pokusí kontaktovat včelaře na sever od roje, případně zdravotního referenta místního Českého svazu včelařů (ČSV),
2. pokud je roj na budově veřejného zájmu, majitel objektu alergik, nebo v případě zájmu včelaře na nepřístupném místě kontaktovat hasiče 3. pokud roj nevadí, ponechat na místě a pozorovat, roj většinou do druhého dne uletí, nebo se někde usadí natrvalo (strom, stará skříň, půda, prázdný úl apod.).
Úloha hasičů při odchytu roje:
a) pomoc staršímu včelaři zejména výškovou technikou,
b) LIKVIDACE roje, neznámý roj se na základě rozhodnutí hygienické služby se MUSÍ vždy zničit (nevypouštět do volné přírody, nebrat pro jiného včelaře) z důvodu vysokého rizika zavlečení nemocí do vlastního hospodářství. Včely si navzájem mohou vykrádat zásoby a přitom hrozí riziko přenosu eventuelních nemocí mezi včelstvy.
Čeští včelaři jsou vyhlášeni kvalitním medem, voskem a dalšími výrobky, zároveň představují špičku v ekologickém celoplošném ošetřování a léčení včelstev.
Útoky včel – zatímco např. komáři a ovádi nás napadají a bodají stále, máme daleko větší obavy z občasného bodnutí včelou. Musíme si uvědomit, že účelem bodnutí včely je zahnat, či zastrašit nebezpečí hrozící včelstvu pomocí jedu i za cenu smrti jedince. Při bodnutí včelou zůstává v ráně žihadlo s odtrženým plným jedovým váčkem, které ještě chvíli „pumpuje“ do vetřelce jed, proto jej musíme vždy rychle odstranit vyškrábnutím (odškrábnutím) nehtem, případně nožem apod. a ránu rychle opláchnout studenou vodou. Žihadlo nesmíme nikdy mačkat – vpravení další dávky jedu do organismu! POZOR - bodavý hmyz při útoku (nejen na člověka, ale i na jiné druhy) útočí vždy na hlavu, na obličej a na měkké tkáně mezi oči, rty apod.!
Reakce na bodnutí včelou (případně dalším hmyzem) rozeznáváme dvě:
a) toxická reakce organismu člověka (adekvátní odpověď) bolest, zarudnutí, pálení, svědění, VÝRAZNÝ MÍSTNÍ otok (např. celá ruka)
b) alergická reakce organismu člověka celkové příznaky, i při bodnutí do ruky nebo nohy nastávají otoky hrdla, nevolnost, dýchací problémy,pocení – v tom případě IHNED přivolat lékařskou pomoc, NEVÁHAT může se jednat o zdraví ohrožující stav.
V případě bodnutí hmyzem do dutiny ústní, jazyka, případně hrtanu po požití hmyzu (včela, vosa) při pití, případně při vdechnutí - ledovat dutinu ústní (cucat led), IHNED přepravit pacienta k lékaři nebo do nemocnice (nečekat na záchranku – raději TAXI nebo vlastní doprava) a s postiženého neustále nutit mluvit, nebo zpívat (reakce hlasivek, omezení šoku).
Vosy a sršně
Žijí v koloniích (hnízda), která jsou různá, nejčastěji kulovitá „papírová“, najít je však můžeme také ve zdi, ve starých skříních, na půdách, ve stromech nebo také v zemi. Hnízda jsou vždy jednoletá, a po skončení sezóny zůstávají trvale prázdná. Pokud hnízda a výskyt obyvatelům vadí je možné je zničit. Pokud se hnízdo zničí ve dne je menší riziko, neboť většina produktivního hmyzu je mimo hnízdo a ostatní včely bez matky se rozptýlí a zahynou. Vždy je však nezbytně nutné zničit matku roje.
Sršně
V Česku žije jediný druh sršně – sršeň obecná (Vespa crabro). Jedná se o dravce, kteří se živí především jiným hmyzem. Sbírá také sladké ovocné šťávy nebo med z vyloupených včelích hnízd. Sršní žihadlo a jed slouží především k lovu. Sršeň není chráněna zákonem a navzdory obecně vžité představě o agresivním chování, útočí na člověka téměř jen při obraně hnízda nebo přímého útoku na sršeň. Její jed je méně toxický než jed včely medonosné, jeho množství je však větší a tak bodnutí může být nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí rozvoj anafylaktického (alergického) šoku.
Čmeláci
Jedná se o velmi užitečný hmyz. Hnízdo, v němž žije pouze několik, výjimečně desítek, kusů je zapotřebí vhodně chránit proti poškození, např. postavením ohrádky z pletiva s dostatečně velkými oky. Nikdy neútočí bez důvodu, bodnutí způsobuje intenzivní bolest.
Med a další produkty
Stejně jak o včelách, tak i o medu koluje mnoho fám. Jedna z nich je, že kvalitní med musí být tekutý. Opak je pravdou. Med, který nekrystalizuje je vždy podezřelý. Většinou je ohřátý nad 80o C. Výjimkou je med akátový, který nekrystalizuje až několik let. Nejlepší ochranou medu, pokud jej chceme mít v tekuté podobě, je jeho pomalé ohřátí ve vodní lázni při teplotě maximálně 50o C nebo jeho našlehání(provádí většinou sám včelař), poté již nekrystalizuje. Ohřevem v mikrovlné troubě v medu ničíme enzymy a tím jej nevratně poškozujeme. Ideální je med místní, jelikož pochází z místních rostlin s obsahem jejich pylu. Podávání tohoto medu nejlépe celoročně může snižovat riziko alergické reakce na pyly místních rostlin.
8. Co dělat když nás venku zastihne bouřka nebo silný vítr ?
Co dělat když nás venku zastihne bouřka · Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek. · Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí. · Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení. · Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu. · Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe - na zem si rozhodně nelehejte. · Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. · Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání. · Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty - fungují totiž jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků. · Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout. · Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem). · Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě. · Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka. · Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod. Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku - tzn. nestavět stany na holém vyvýšeném místě, v bezprostřední blízkosti stožárů či osamoceně stojících stromů, nevést mezi stany kovové dráty apod. Bouřku doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko.
Co dělat při silném větru
- Před příchodem větru preventivně zajistěte okna, dveře, odstraňte nebo upevněte volně uložené předměty (např. květináče, zahradní nábytek), které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí. Dávejte si pozor zejména na volně ležící plechy, skleněné výplně nebo jiné pevné a ostré předměty, z nichž se za silného větru stávají smrtící zbraně.
- Bezpečný úkryt před silným větrem poskytují budovy s nenarušenou statikou. Omezte pohyb venku a jízdy autem, neschovávejte se pod stromy, nebo v okolí vyšších a starších budov, u kterých hrozí stržení střešní krytiny (tašky, plechy), rozhodně nechoďte do lesa a nevydávejte se na horské túry.
· Neparkujte auta pod stromy či v blízkosti něčeho, co hrozí zřícením, dávejte si pozor na vysoké sloupy.
- Pokud za silného větru řídíte auto, jeďte maximálně opatrně a pomalu. Větrné poryvy mohou auto učinit neovladatelné a hrozí také zvýšené nebezpeční střetu s překážkou na silnici. Předem si zjistěte, zda trasa vaší jízdy je průjezdná a vozovka sjízdná, abyste neuvízli.
- Spadlých drátů elektrického napětí se nedotýkejte a vůbec se k nim nepřibližujte.
- Sledujte vývoj situace ve sdělovacích prostředních.
- Pomáhejte blízkým i nemohoucím, starým i dětem.
- NEPODCEŇUJTE předpovídanou situaci a NEPŘECEŇUJTE vlastní síly,schopnosti a možnosti.
- NEROZŠIŘUJTE poplašné a neověřené zprávy.
- UVĚDOMTE SI, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku